Archiv autora: admin

2015 a 2016 bude teplejší než 2014

Tyto teplotní rekordy jsou způsobeny přirozeným jevem El Nina v kombinaci s pokračujícím oteplováním naší planety.

Podle vědců britské meteorologická služby, budou roky 2015 a 2016 celosvětově nejteplejšími roky v historii měření. Po období uplynulých letech, ve kterém globální teplota rostla poněkud méně rychle v porovnání s 80-tými a 90-tými lety, byl rok 2014 rekordně teplý. Rekordní teploty jsou způsobeny přirozenými změnami podnebí v kombinaci s globálním oteplováním v důsledku produkce emisí skleníkových plynů do atmosféry.

El Niño
Tento rok jsme svědky velmi silného jevu El Niño, který se vyvíjí podél rovníku v Tichém oceánu. El Niño nastává přibližně každých sedm let, kdy tropický vítr nad Tichým oceánem oslábne. Důsledkem změny větru jsou silné deště, záplavy a sesuvy půdy na západní části amerického kontinentu a extrémního sucha v západním Pacifiku, zejména v Austrálii a Indonésii. Rozdíl oproti normální teplotní vody je v současné době více než 2 stupně. V současné době jsou následky El Nino již patrné, pozorujeme např. oslabení monzunových dešťů v Indii, a velké sucho v Jižní Africe, Indonésii a Austrálii. Předpokládá se, že se teplota vod Tichého oceánu v říjnu a listopadu bude dále ohřívat a ve svém důsledku dosáhne letošní El Niño síly jako El Niño v 1997. Podle očekávání se bude El Niño na severní polokouli během podzimu a zimy dále rozvíjet a od jara roku 2016 bude postupně pomalu slábnout.

Počasí a teplota na Zemi jsou částečně určena přírodními vlivy, ale extrémně vysokých teplot v loňském roce a v následujících letech lze vysvětlit pouze kombinací účinků silného El Niño a s člověkem způsobeného oteplování emisemi skleníkových plynů.

Atlantický oceán chladnější
Ne všude po světě probíhá globální oteplování rovnoměrně. Očekává se, že v Evropě nastane několik chladných a suchých let. Tyto změny jsou způsobeny jinými přírodními a cyklickými změnami teplot mořské vody, ne v Tichém oceánu ale v Atlantiku. Voda v severním Atlantickém oceánu je v současné době chladnější, než je obvyklé a podle očekávaní to potrvá i v příštích letech.

Čti dále:
Vliv El Niño na život korálových útesů
Oteplování pokračuje nezmenšenou silou

Proč se na podzim barví listy stromů?

Víte, že podzimní barva listů je do velké míry určena počasím? Nicméně faktorů, které barvu listů ovlivňují je více.

Intenzita slunečního záření

Břízy jsou mezi prvními stromy, u kterých se na podzim obarvují listy. Již v srpnu se u nich začínají první listy zbarvovat do žluta. U zabarvení hrají důležitou roli délka dne a intenzita slunečního záření. Tento vliv je dobře vidět u bříz, které rostou blízko sloupů pouličního osvětlení. V okolí sloupů pouličního osvětlení zůstávají listy mnohem déle zelené. Dalšími stromy, u kterých nastává brzké zbarvení listů a opadávání jsou topoly a lípy, naopak u buků je tento proces pomalý.

Pokračování textu Proč se na podzim barví listy stromů?

Zatmění Slunce 20. března 2015

Páteční zatmění bude největší v České republice viditelné mezi lety 2011 a 2021.  Při maximální fázi bude Měsíc krátce před 11. hodinou dopolední středoevropského času zakrývat shora okolo 73 procent slunečního disku.
Další zatmění slunce pozorovatelné na území Česka nastane až v červnu roku 2021. Úplné  zatmění lze v pátek pozorovat na Faerských ostrovech nebo na Špicberkách.

Jak poznat přicházející bouřku?

Představte si, že slyšíte předpověď počasí, která předpovídá, že v odpoledních hodinách mohou nastat místní bouřky. Když se ale v dopoledních hodinách podíváte na oblohu, je krásný slunný den a nebe jak vymetené. Myslíte si, že meteorologové jsou blázni, zvláště pokud i odpoledne krásný, slunný a teplý den nerušeně plyne dál. Nicméně, pokud sledujete radarové snímky nebo zprávy o počasí, může se stát, že uvidíte, že nedaleko od vás padaly kroupy doprovázené silnou bouřkou s velkým množstvím hromů a blesků.

Pokračování textu Jak poznat přicházející bouřku?